minipivovarek-moravaPivovárek byl založen v roce 2013 na místě bývalé restaurace Morava ve Frýdku – Místku, proto jsme se rozhodli přenést toto jméno i do našeho pivovárku.
Pivovárek Morava s.r.o. je součástí konceptu sítě hospod a restaurací Šatlava. Tato síť působící po celé České republice momentálně zahrnuje 13 provozoven a nadále se rozrůstá. Hlavním produktem pivovaru bude výroba tradičních českých piv, doplněné o nejrůznější speciály.
Piva budou nepasterizovaná, nefiltrovaná. V budoucnu plánujeme rozšířit nabídku i o pivo filtrované.
Naše piva si můžete vychutnat v restauraci Šatlava, která je součástí Pivovárku Morava, ale také v celé řadě restaurací a hospod v širokém okolí.

Jak vaříme naše pivo
Pivo je kvašený, mírně alkoholický nápoj, který se vyrábí v pivovaru. Suroviny pro výrobu tradičního českého piva plzeňského typu jsou slad, voda, kvasnice a chmel.

Ale jaký je tradiční způsob vaření českého piva?

Někteří výrobci piva dnes přesvědčují zákazníky o tom, že jimi vyráběná piva se vaří stejně a tradičně od roku vzniku samotného pivovaru, značky, stejně od dob prvního sládka, který vyvinul jeho recepturu apod..

Jaké jsou však skutečné technologické postupy a jaké jsou používané suroviny při výrobě některých piv vyrobených v České republice, které se přitom hrdě hlásí k tradičním postupům?

Říkají Vám něco termíny jako HGB (High Gravity Brewing), Tetrahop, případě co jsou náhražky sladu, enzymatické přípravky atd.? Nevadí. Jde o moderní suroviny, či techniky využívané během výrobního procesu, které se dnes v některých pivovarech bohužel zabydlely. Ty mohou způsobovat, že piva mají dnes uniformnější chuť a vylepšují se jimi některé organoleptické (vjemové) vlastnosti, které se však nevytvořili přirozenou cestou. A pak konzument, věrný své představě, že pije opravdové “své” české pivo vyrobené dle tradice českého pivovarnictví, je vlastně klamán.

A proto chceme dát jasně najevo, že se budeme lišit od těchto praktik a půjdeme cestou tradiční výroby českého piva. A i když víme, že je tato cesta náročnější a nákladnější, věříme, že je správná. Nebudeme Vás přesvědčovat nějakými teoriemi apod., ale přesvědčíme vás jedině tím, že naše pivo ochutnáte a sami tak zjistíte, že je výborné, chutné a má správný říz.

Jak to tedy chceme udělat?

Použijeme pouze a jen české suroviny a samozřejmě proces výroby bude velmi tradiční, desítkami let ověřený.

 

Jak to tedy celé u nás probíhá:

Šrotování

Navezený moravský slad necháme před použitím několik týdnů odpočívat. Snížíme tak vlhkost zrn a tím také míru poškození pluch (obalů zrn) při šrotování. Obal zrna je nutné zachovat, jelikož při následném scezování slouží jako důležitá filtrační vrstva.

Vystírání

Je to proces důkladného míchání sladového šrotu s vodou při určitém poměru, který probíhá ve vystírací kádi. U tohoto procesu je důležité sledovat zejména teplotu vody. Důkladným promícháním šrotu s vodou pak vzniká v kádi hustá kaše o definované teplotě, tzv. vystírka, která je v dalším procesu nazývána také jako dílo, či rmut.

Rmutování

Dalším krokem ve výrobě na varně, který se provádí ve rmutomladinové pánvi je rmutování. Jedná se o proces, při kterém přirozené enzymy obsažené ve sladu štěpí škroby na zkvasitelné cukry. Tyto přirozené procesy se aktivují a řídí systematickým přihříváním a udržováním rozpracovaného rmutu při definovaných cukrotvorných teplotách. Tento tzv. rmut je poměrnou částí původní vystírky. V našem pivovárku se rmutuje zásadně dekokčním způsobem, který je typický pro výrobu českého piva. Po ukončení rmutování, tzn. smíchání posledního rmutu s dílem (původní vystírkou) máme tento proces ukončen.

Scezování

Následným krokem, který se nazývá scezování, dojde k oddělení kapalné části rmutu od pevných zbytků sladu – tzv. sladového mláta. Proces probíhá ve scezovací kádi a výsledkem je přirozeně odfiltrovaná kapalina tzv. sladina, což je roztok sladké chuti. Mláto, které nám sloužilo jako filtrační vrstva, je následně vyhozeno a dále se při výrobě piva již nevyužívá.

Chmelovar

V průběhu scezování se vzniklá sladina čerpá zpět do rmutomladinové pánve. V této pánvi se pak povařuje sladina s chmelem po určitou dobu. Z chmele tak přecházejí ušlechtilé hořké látky do roztoku a výsledkem po povaření je tzv. mladina, která je hořká.

Víření a chlazení mladiny

Mladina, která je po varu, se přečerpává do vířivé kádě, ve které dojde díky víření k usazení kalového koláče, který je směsí pevných zbytků chmele a vysrážených tříslo-bílkovinových komplexů.

Mladina zbavená hořkých kalů je pak čerpána, správně řečeno spílána, přes deskový chladič do kvasných kádí ve spilce. Při spílání se mladina zchlazuje na zákvasnou teplotu kolem 8°C a poté provzdušní.

Hlavní kvašení

Ke spílané, zchlazené mladině se do kvasné kádě ve spilce přidají pivovarské kvasnice spodního kvašení. Tento proces se nazývá zakvášení.

Po zakvašení začíná výrobní fáze nazývána bouřlivé, či hlavní kvašení, která trvá 7-14 dnů. Při hlavním kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Teplota kvasícího piva nesmí přesahovat 12°C. Hlavní kvašení probíhá u výčepních piv 7 dnů, u ležáků a speciálů 7 – 14 dnů. Jakmile se zkvasí potřebný podíl cukrů z původní mladiny je tzv. mladé, či zelené pivo zchlazeno.

Po zchlazení se mladé pivo čerpá, tzv. suduje do tanků ležáckého sklepa. V kádích po hlavním kvašení zůstanou kvasnice, které se sbírají, proplachují vodou a poté znovu použijí pro další várky.
Ležení a zrání piva

Po sudování mladého piva do ležáckých tanků nastává výrobní proces nazývaný ležení a zrání. Někdy se také používá výraz dokvašování a zrání piva. Dozrávání probíhá v uzavřených tancích při tlaku kolem 1,0 atm. a teplotě max. do 2 °C. Během tohoto procesu se pivo přirozeně sytí vzniklým oxidem uhličitým a dochází k provázání chuťových a aromatických složek vzniklých během hlavního kvašení. Tímto pak výsledné pivo dostává svůj celkový vjemový charakter. Výčepní piva leží přibližně 3 – 4 týdny, ležáky pak až 60 dnů. Na konci této fáze výroby již máme hotové nefiltrované pivo, připravené ke konzumaci.

Filtrace

Filtrace je technologický proces, při kterém se na svíčkovém křemelinovém filtru odfiltrují kvasinky z hotového piva po ukončení ležení a zrání. Zfiltrované pivo je pak jiskrně čiré.

Stáčení

Naše pivo se pak k zákazníkům dostává následovně těmito formami:

  • Konzumací přímo v restauraci Šatlava ve Frýdku-Místku, kde se pivovárek Morava nachází. Zde je pivo čepováno přímo z prostor pivovárku z tzv. přetlačných tanků ve své přirozené nefiltrované formě.
  • Stáčení do nerezových 30l, 50l KEG sudů.
  • Stáčení do Petainerů o objemu 20 l – jednorázový nevratný obal s KEG narážecí hlavou, který je vhodný na grilování, párty, dovolené apod.
  • Stáčení do praktických 1,5l a 2,0l PET lahví.

 

 

Zdroj: www.pivovarekmorava.cz

Be Sociable, Share!
žádný komentář k “Pivovárek Morava se představuje”
  1. Vadim M. napsal:

    Dobry den, vazenikolegove!
    Napiste prosim, esli muzete doporucit, firmu, ktera je schopna pravidelne plnit nase pivo, co dodame, do Petaineru?
    Priblizne jeden kamion mesicne /pro zacatek/
    S pozdravem.
    Best rgds.
    Vadim M
    tel.: +420 / 775 756 876

  2.  
Zanechej komentář