Posts Tagged “historie piva”

klasterPivovar Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století, nejspíš už v roce 1177. Velkolepý klášter tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě. Do dnešních dní se ovšem z kláštera, vystavěného ve stylu francouzské gotiky, zachovala pouze brána s překrásným portálem, která stojí na nádvoří současného pivovaru. Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

oslavanyOslavanský renesanční zámek vznikl přestavbou prvního ženského cisterciáckého kláštera na Moravě „Údolí svaté Marie“. Klášter byl vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Přestavbu na renesanční zámek provedenou rodem Althanů v průběhu XVI. století dokončil v klasicistním slohu Johann Nepomuk Scharff ve století XVIII. Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

svatovaclavsky-pivovarSvatováclavský minipivovar byl poprvé otevřen v centru města v červnu 2006 na adrese Riegrova 22, Olomouc. V prosinci 2008 byl provoz pivovaru na této adrese ukončen a 11. května 2010 byl otevřen minipivovar se stylovou pivnicí v historickém centru města u Katedrály sv.Václava v blízkosti Arcibiskupského paláce na ulici Mariánská 4, Olomouc. Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

zatecky-pivovarŽatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele. Všechna vyráběná piva se samostatně vaří a před stáčením nejsou dosycována.Pivovar se dnes řadí mezi malé průmyslové pivovary a návštěvník jistě zjistí rozdílné postupy i vlastnosti výrobků velkopivovarů. Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »

poutnikPivovar Poutník Pelhřimov vaří pivo plzeňského typu, nepasterizované, bez chemických přísad.
Kvalitní voda ze svatého Křemešnického kopce se rozmíchá s příslušným množstvím českého rozšrotovaného sladu. Toto dílo se za určitých teplot a stálého míchání vaří, přičemž se škroby převádějí na cukry. Tomuto procesu se říká rmutování. Po uvaření rmutu se z rozšrotovaného uvařeného sladu vyluhuje roztok, který nazýváme sladinka, do které přidáme žatecký chmel a opět vaříme. Po dovaření nám zbude rozšrotovaný slad tj. odpad, kterému se říká mláto a dovařená mladina. Mladinu zchladíme a odvedeme na spilku do otevřených kvasných kádí, kde přidáme pivovarské kvasnice. Na spilce mladina prokváší spodním kvašením zhruba jeden týden. Pokračování článku »

Comments Bez komentářů »