Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

klasterPivovar Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století, nejspíš už v roce 1177. Velkolepý klášter tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě. Do dnešních dní se ovšem z kláštera, vystavěného ve stylu francouzské gotiky, zachovala pouze brána s překrásným portálem, která stojí na nádvoří současného pivovaru. Pokračovat ve čtení „Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou“

Městský zámecký pivovar Oslavany

oslavanyOslavanský renesanční zámek vznikl přestavbou prvního ženského cisterciáckého kláštera na Moravě „Údolí svaté Marie“. Klášter byl vysvěcen v roce 1228 za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Přestavbu na renesanční zámek provedenou rodem Althanů v průběhu XVI. století dokončil v klasicistním slohu Johann Nepomuk Scharff ve století XVIII. Pokračovat ve čtení „Městský zámecký pivovar Oslavany“

Svatováclavský minipivovar najdete v Olomouci

svatovaclavsky-pivovarSvatováclavský minipivovar byl poprvé otevřen v centru města v červnu 2006 na adrese Riegrova 22, Olomouc. V prosinci 2008 byl provoz pivovaru na této adrese ukončen a 11. května 2010 byl otevřen minipivovar se stylovou pivnicí v historickém centru města u Katedrály sv.Václava v blízkosti Arcibiskupského paláce na ulici Mariánská 4, Olomouc. Pokračovat ve čtení „Svatováclavský minipivovar najdete v Olomouci“

Žatecký pivovar

zatecky-pivovarŽatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele. Všechna vyráběná piva se samostatně vaří a před stáčením nejsou dosycována.Pivovar se dnes řadí mezi malé průmyslové pivovary a návštěvník jistě zjistí rozdílné postupy i vlastnosti výrobků velkopivovarů. Pokračovat ve čtení „Žatecký pivovar“

Na Poutníka do Pelhřimova

poutnikPivovar Poutník Pelhřimov vaří pivo plzeňského typu, nepasterizované, bez chemických přísad.
Kvalitní voda ze svatého Křemešnického kopce se rozmíchá s příslušným množstvím českého rozšrotovaného sladu. Toto dílo se za určitých teplot a stálého míchání vaří, přičemž se škroby převádějí na cukry. Tomuto procesu se říká rmutování. Po uvaření rmutu se z rozšrotovaného uvařeného sladu vyluhuje roztok, který nazýváme sladinka, do které přidáme žatecký chmel a opět vaříme. Po dovaření nám zbude rozšrotovaný slad tj. odpad, kterému se říká mláto a dovařená mladina. Mladinu zchladíme a odvedeme na spilku do otevřených kvasných kádí, kde přidáme pivovarské kvasnice. Na spilce mladina prokváší spodním kvašením zhruba jeden týden. Pokračovat ve čtení „Na Poutníka do Pelhřimova“