Na Poutníka do Pelhřimova

poutnikPivovar Poutník Pelhřimov vaří pivo plzeňského typu, nepasterizované, bez chemických přísad.
Kvalitní voda ze svatého Křemešnického kopce se rozmíchá s příslušným množstvím českého rozšrotovaného sladu. Toto dílo se za určitých teplot a stálého míchání vaří, přičemž se škroby převádějí na cukry. Tomuto procesu se říká rmutování. Po uvaření rmutu se z rozšrotovaného uvařeného sladu vyluhuje roztok, který nazýváme sladinka, do které přidáme žatecký chmel a opět vaříme. Po dovaření nám zbude rozšrotovaný slad tj. odpad, kterému se říká mláto a dovařená mladina. Mladinu zchladíme a odvedeme na spilku do otevřených kvasných kádí, kde přidáme pivovarské kvasnice. Na spilce mladina prokváší spodním kvašením zhruba jeden týden. Pokračovat ve čtení „Na Poutníka do Pelhřimova“

Hubertus z Kácova

hubertus-kacovVýroba piva začíná u zemědělců na poli, kde se pěstují suroviny pro jeho výrobu – sladovnický ječmen a žatecký chmel. Ječmen se sesladuje ve sladovnách buď klasických humnových (nakupujeme slad u sladovny Kounice), nebo modernější metodou posuvné hromady či bubnových skříní (sladovny Souffle). Chmelové hlávky je po česání ještě nutné usušit a v drtivé většině případů jemně nadrtit a slisovat, aby vznikly chmelové granule zvané pelety, což je forma, s níž se v pivovarech pracuje mnohem lépe, než s klasickými hlávkami. . Pokračovat ve čtení „Hubertus z Kácova“

České pivo vs. europivo – rozdíly při výrobě

postup-vyroby-piva
Odlišnost Českého piva od jiných druhů piv vyplývá z řady faktorů, především z použitých surovin, speciálních pivovarnických postupů a celá léta se vyvíjejícího pivovarnického know-how. Výroba Českého piva je pozoruhodná díky užití specifického výrobního postupu (tzv. dekokční metody rmutovacího procesu), spočívajícím ve vaření mladiny a následném dvojstupňovém kvašení. Pokračovat ve čtení „České pivo vs. europivo – rozdíly při výrobě“

Z čeho se pivo vaří?

Voda
Voda je při výrobě piva nejdůležitější ze základních surovin, která je využívána pro samotnou výrobu nápoje, tak i v procesech, které s výrobou souvisí, z čehož vyplývá, že pro výrobu piva je potřeba velké množství vody – na 1 litr vystaveného piva je spotřebováno čtyřikrát až osmkrát více vody. Její použití přímo ovlivňuje kvalitu výsledného produktu. Pivovary jsou tak budovány v místech, kde jsou výrazné zdroje kvalitní vody. Pokračovat ve čtení „Z čeho se pivo vaří?“

Historie piva ve světě

Princip přípravy je po staletí stejný, ale postupně se významně zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zařízení. Primitivní přípravu piva postupně nahradila řemeslná výroba a v polovině 19. století průmyslová výroba.
Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Předpokládá se, že pivo bylo objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých nádob nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou omamnou chutí. Následně se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje cíleně, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný kaš, Babyloňany šikarum. Vaření piva bylo do rozvoje technické metody jeho přípravy většinou doménou žen. Pokračovat ve čtení „Historie piva ve světě“