Žatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele. Všechna vyráběná piva se samostatně vaří a před stáčením nejsou dosycována.Pivovar se dnes řadí mezi malé průmyslové pivovary a návštěvník jistě zjistí rozdílné postupy i vlastnosti výrobků velkopivovarů.
Historie Žateckého pivovaru
Žatecko je kraj, ve světě proslulý svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je historicky doloženo již v 10. století, kdy se už před tisíci lety výborný žatecký chmel vyvážel do ciziny. I proto byl Žatec po staletí bohatým královským městem.
Žatecký chmel a slad, vyrobený z místního ječmene, byly zárukou dobrých várek piva. Na nejčelnější místo mezi českými pivy dával žatecký mok už Tadeáš Hájek z Hájku ve svém výjimečném spise „ O pivě a způsobech jeho přípravy, jeho podstatě silách a účincích“, vydaného latinsky roku 1585.
V českém pivovarnictví je Žatecký pivovar jediný, který má tradici vaření piva v místě původní městské zástavby delší než 700 let. V roce 1261 vznikla v Žatci společnost žateckých právovárečníků, která vařila piva „SAMEC“ a „KOZEL“, která byla žádaná v Čechách i na královském dvoře, šlechtou a knížaty při stolování a radostných pitkách. Postupně se právovárečníci soustředili na území poblíž hlavního náměstí a nadále nestačili uspokojovat poptávku trhu. Po požáru v polovině 18. století bylo po delším váhání rozhodnuto o výstavbě nového pivovaru v místě dnešního pivovaru.
Základní kámen průmyslového měšťanského pivovaru byl položen 20.6.1798 na místě zaniklého královského hradu, vedle kasáren. Plány dodal pan Lorenz Rott, který byl zároveň stavitelem. Po dvouletém stavebním úsilí konečně várečná správa oznámila dne 26.7.1800 začátek vaření a právovárečníci pronajali pivovar sládkovi k provozu. V roce 1801 uvařili Žatečtí 840 sudů (42.000 hl) piva.
Pivovar byl postupně rozšiřován, modernizován a vařil výborná piva výčepní, speciální piva jako „Radniční“, „Myslivecké“, „Vánoční“ a „Slavnostní“ a již zmiňovaná tradiční piva „Samec“ a „Kozel“.
Pivo z žateckého pivovaru bylo v minulosti i v současnosti mnohokrát oceněno při různých soutěžích a výstavách. Například v roce 1873 u příležitosti světové výstavy ve Vídni obdrželo medaile za zásluhy a diplom za žatecká ležácká piva, v roce 1879 na Živnostenské výstavě v Praze stříbrnou medaili v degustační soutěži, v roce 1880 na Zemědělské a průmyslové výstavě v Budějovicích zlatou medaili v odborné degustaci a další ocenění kvality žateckého piva. Na tuto tradici navazují ocenění a čestná uznání odborných degustačních porot při Žateckých slavnostech chmele v roce1995 (světlý ležák), v roce 1996 a 1997 (tmavý ležák), v roce 2000 a 2001 (světlý ležák), ale také v Táboře v roce 2003, 2004, 2005 a 2006 nebo znovu v Českých Budějovicích v roce 2004 a 2005 v různých kategoriích.
Při prezentaci žateckého pivovaru od dob svého založení bylo vždy zdůrazněno v pojmenování označení vlastnictví – „měšťanský pivovar“ a místo „Žatec“. Toto označení bylo nutné a nezbytné s ohledem na velký počet pivovarů v okolí slavné chmelařské oblasti a také s ohledem na konkurenční pivovar vídeňského barona Antonína Drehera v Žatci s názvem „Pratok“. Okolní „neoriginální“ pivovary se snažily alespoň přiživit se při lokalizaci přídavkem „… u Žatce“, „…v žateckém kraji“, „… vaříme pivo ze žateckého chmele“ a podobně. Avšak obyvatelé žateckého kraje velice dobře rozeznávali a rozeznávají původní, originální pivovar a jsou na něj právem hrdi.
Zdroj: www.zateckypivovar.cz